Základním cílem léčby obezity je redukce hmotnosti. Neméně důležitá však je správná léčba nemocí komplikujících obezitu, jako je hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, hyperlipidémie a další.
Trvalý pokles tělesné hmotnosti o 5 – 15 % z výchozí hmotnosti má pro nemocného významný pozitivní efekt, vede k redukci rizika vzniku komorbidit a příznivě ovlivňuje klinické projevy komorbidit již vzniklých. U pacientů s poruchou metabolismu lipidů byl po redukci hmotnosti opakovaně prokázán pokles hladiny celkového a LDL cholesterolu, pokles hladiny triacylgylcerolů a vzestup koncentrace HDL cholesterolu v séru. U pacientů s diabetem 2. typu vede úbytek hmotnosti k poklesu glykémie nalačno a inzulinémie v důsledku zvýšené citlivosti k inzulínu. U obézních hypertoniků po redukci tělesné hmotnosti dochází k poklesu systolického i diastolického krevního tlaku. Komplexní léčbu obezity lze rozdělit na oblast dietních opatření se změnou pohybové aktivity za využití kognitivně behaviorálních technik. V extrémních případech se přistupuje k farmakologickým léčebným postupům a k bariatrické chirurgii. Tento případ se ukázal být jako nestabilní, léčiva neřeší to, jak se pacient stravuje a pouze potlačují příznaky a ze zkušeností klientů mé terapeutické poradny je známo, že bariatriacká chirugie zapříčiní rychlý pokles hmotnosti, s tím je spojen problém s neelasticitou kůže, která se neumí tak rychle vrátit do původního stavu. Navíc nedostatek živin se projeví i na celkovém zdraví těla. Často chybí v těle vitamin B12, vitamin C, železo a další makro a mikronutrienty. Bariatrická chirurgie by měla proto nastat jako nejkrajnější řešení, když ostatní metody léčby selhávají a pacient sám nemá vůli ani přesvědčení změnit svůj životní styl.
Pozitivního efektu v průběhu redukce nadměrné tělesné hmotnosti v ambulantní praxi lze dosáhnout aplikací komplexního postupu. Při léčebném ovlivňování nadměrné tělesné hmotnosti je nutné dosáhnout dlouhodobě negativní energetické bilance, a to snížením příjmu energie z potravy se současným zvýšením výdeje energie tělesnou aktivitou. Základním předpokladem úspěšné redukce tělesné hmotnosti je pozitivní motivace pacienta k hubnutí, vypracování individuálního léčebného plánu, stanovení reálných cílů a pravidelná kontrola efektivity zvoleného postupu.
Pomoc v mé poradně spočívá v zahájení vyvážené pestré stravy s rozdílem příjmu a výdeje energie, ke všem klientům se musí přistupovat individuálně, každý má jiné zaměstnání, fyzickou aktivitu, zdravotní obtíže a léčiva. Podle těchto faktorů, včetně výsledků z přístroje Inbody a kondičního orgánového scaneru, je sestaveno stravování přímo na míru, základ je omezení příjmu nasycených tuků a jednoduchých cukrů, kterého lze dosáhnout snížením konzumace tučného vepřového masa, tučných uzenářských výrobků, tučného drůbežího masa (kachna, husa), plnotučných mléčných výrobků, cukrárenských výrobků, slazených minerálních vod, sirupů a alkoholu, u nás především piva. Při tvorbě nízkoenergetické diety je nutno věnovat značnou pozornost jejímu složení tak, aby byla zachována optimální nutriční hodnota. Nesmí dojít k omezení konzumace doporučeného množství pro organismus nezbytných látek – jako jsou esenciální aminokyseliny, mastné kyseliny, vitamíny a mikroelementy. Změna stravovacích zvyklostí a úprava diety je nezbytnou součástí terapie obezity i nadváhy. Klient by měl zaznamenávat jídelníček a nutriční specialista by pak měl pacienta upozornit na nezbytné úpravy jídelníčku jak z hlediska množství přijímané potravy, tak z hlediska jejího složení. Ze záznamu a z vyhodnocení lze zjistit i jídelní zvyklosti pacienta a druhy potravin, které preferuje. Doporučení diety musí být pro konkrétního pacienta individuálně upraveno. Dietní omezení nesmí být příliš přísné vzhledem k tomu, že pacienti nejsou zpravidla schopni velmi přísnou dietu dlouhodobě dodržovat.
Základní metody redukce příjmu energie:
-snížit energetickou vydatnost jídel a nápojů
-upravit velikost porcí
-denně 5-6 porcí jídla (nejíst mezi jídly)
-pravidelně snídat
-nejíst v noci
-zabránit obdobím přejídání a ztráty kontroly nad příjmem potravy
-snížení energetické vydatnosti potravin lze docílit redukcí obsahu nasyceného tuku a koncentrovaných jednoduchých sacharidů
-zvýšením obsahu vlákniny a vody
-dostatečná váha a objem potravin napomáhá snížení pocitu hladu.
-celkový pokles příjmu energie by měl představovat 15 – 30% ve srovnání s původním příjmem energie váhově stabilního obézního pacienta, nikdy by se strava neměla dostat pod hodnotu bazálního metabolismu.
-se snížením obsahu tuků a jednoduchých sacharidů (především sacharózy, ale i fruktózy) dochází i k mírnému snížení příjmu proteinů, (který bývá někdy rovněž nadměrný), přičemž jejich podíl na celkovém energetickém příjmu při redukční dietě obvykle stoupá.
-je nutno věnovat pozornost složení tuků v dietě, omezovány by měly být především nasycené tuky a tuky obsahující trans mastné kyseliny. Obsah tuků by měl dosahovat maximálně 30% celkového příjmu energie, polynenasycené tuky (polynenenasycené mastné kyseliny, PUFA) by měly tvořit kolem 7%. Hlavním zdrojem PUFA řady n–6 jsou rostlinné tuky, např. slunečnicový, klíčkový a sójový, hlavním zdrojem mastných kyselin řady n–3 jsou především ryby, z rostlinných tuků lněný nebo řepkový olej. Příznivě se uplatňuje rovněž náhrada nasycených tuků mononenasycenými rostlinnými tuky (olivový a řepkový olej).
-vhodné je snížit množství konzumované energie v redukční dietě ve srovnání s energetickým výdejem o 2000–2500 kJ/den. Například pro ženu ve věku 40 let se sedavým způsobem života s energetickým výdejem 8500 kJ/den je vhodná redukční dieta s obsahem energie 6000–6500 kJ/den
FYZICKÁ AKTIVITA
Postupné zvyšování fyzické zátěže, především v mimopracovních pohybových aktivitách ve volném čase, se podílí na prohlubování negativní energetické bilance. Pohybová aktivita při ambulantní terapii obezity je dávkována přísně individuálně s ohledem na stupeň obezity a výskyt komorbidit.
Důležitým faktorem je postupné zvyšování zátěže. Doporučuje se aerobní fyzická aktivita dynamického charakteru, kterou osoba provádí nejméně 4x - 5x týdně po dobu 30–45 minut s intenzitou 60–70% maximální tepové frekvence navíc ke své původní fyzické aktivitě.
(Orientační výpočet u zdravých osob je 220 – věk a 60–70% z vypočítané hodnoty. U nemocných osob např. s kardiovaskulárním onemocněním je zátěž nutné stanovit individuálně na základě odborného vyšetření u specialisty).
Za vhodnou je považována chůze, plavání, jízda na kole nebo rotopedu. Za nevhodné lze považovat všechny aktivity, při kterých dochází k opakované nepřiměřené zátěži kardiovaskulárního, plicního, případně i pohybového aparátu. Cvičení vytrvalostního charakteru o mírné intenzitě (posilování s minimální zátěží nebo jen s váhou vlastního těla) příznivě ovlivňuje metabolickou zdatnost organismu.
Kognitivně – behaviorální intervence je metoda, která je používána v léčbě obezity v ordinaci nutričního terapeuta. I při snižování hmotnosti se mohou uplatnit čaje a bylinné směsi. Proto byl vyvinut čaj s Moringou olejodárnou, který obsahuje bylinky, které se velice dobře uplatňují při obtížích s obezitou a tento čaj z Moringy pomáhá doplnit pitný režim při redukci váhy. Moringa je známa jako zázračný strom a obsahuje mnoho vitaminů a minerálních látek ve vyváženém a dobře vstřebatelném poměru. Tuto bylinnou směs s Moringou naleznete zde: https://marketarozinkova.cz/eshop/sortiment/bylinne-smesi-s-moringou/bylinna-smes-pro-spalovani-tuku-detail