Častým zdravotním omezením je v dnešní době, ale nebyly výjimky ani v historii, poruchy srážlivosti krve. A je jedno, zda se jedná o nízkou nebo vysokou srážlivost krve, obojí nese určité problémy.

Vrozené koagulopatie

Tzn. problémy s nízkou srážlivostí krve, jsou například hemofilie a von Willebrandova choroba. Získanými jsou například porucha resorpce a využití vitaminu K, buď kvůli  nedostatečné syntéze faktorů, postižení jaterních buněk, poruše transportu vit. K, při obstrukční žloutence, nebo poruše resorpce ve střevě, nebo předávkování léčby dikumariny. Dále ještě existuje diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) Tyto choroby se projevují sníženou krevní srážlivostí a s ní způsobenými obtížemi. 

Naproti tomu trombofilní stavy, tzn. vyšší srážlivosti, mohou být například:

• Vrozené – defektní hemokoagulační nebo fibrinolytické faktory, 
  • Leidenská mutace (mutace faktoru V)
  • mutace faktoru II
  • hyperhomocysteinemie
• Získané 
  • stáza (pooperační období, období po porodu, těhotenství)
  • poškození cévní stěny (úrazy, popáleniny, varikozity, sepse, posttrombotické syndromy)
  • abnormality krve (těhotenství, orální kontraceptiva, malignity, nefrotický syndrom, traumata, popáleniny, infekce)
  • rizikové faktory:
    • věk (nad 40 let)
    • pohlaví (ženy – estrogeny, kontraceptiva)
    • kouření
    • obezita

Například Leidenská mutace je nejčastější genetická porucha koagulačního systému s prevalencí 5 % v evropské populaci. Může být i určitou selekční výhodu, např. snížení rizika masivnějšího krvácení po porodu. Je známo, že heterozygoti mají riziko žilní trombózy 5−10 krát vyšší. U homozygotů je pravděpodobnost trombofilních komplikací vyšší 80−100 krát. Mnohonásobně vyšší riziko pro dívky s leidenskou mutací vzniká při užívání hormonální antikoncepce (estrogenní), která má sama o sobě vliv na srážlivost krve. Při této kombinaci se pravděpodobnost komplikací násobí, a proto se užívání hormonální antikoncepce těmto ženám nedoporučuje. Mimo vzniku trombóz se i ve spojení s těhotenstvím totiž mohou objevit další komplikace vedoucí k potratům či předčasným porodům. V současné době lze leidenskou mutaci rychle a spolehlivě odhalit pomocí metod genetické analýzy.

Pro život s poruchami krevní srážlivosti jsou velmi důležité stabilní dávky vitaminu K z jídla. Vitamin K je nezbytný pro tvorbu bílkovin, které zajišťují srážení krve. Dále je důležitý při tvorbě a udržení kostí hmoty a přeměně glukózy na glykogen (zásobní sacharid). Jedná se o vitamin rozpustný v tucích, nemění se tepelnou úpravou. Není v těle uložen do zásoby, ale recykluje se v těle, tím se předchází kolísání jeho hladiny. Antikoagulancia brání recyklaci vitamínu K a tím zpomalují srážení krve. Dieta při antikoagulační léčbě by měla vycházet ze zásad stravy v rámci zdravého životního stylu, přihlížet k dalším případným současným onemocněním (cukrovka, zvýšená hladina cholesterolu v krvi apod.) a zohledňovat také současné stravovací zvyklosti pacienta. Je založena na stabilním příjmu vitaminu K tak, aby jeho obsah ve stravě nekolísal. Dále je třeba počítat s tím, že horečka, průjem, náhlé snížení tělesné hmotnosti a alkohol zvyšují účinek případných podávaných antikoagulancií, jako je například velmi známý warfarin. Dávka antikoagulancií se stanovuje tak, aby dostatečně snížily riziko trombózy a přitom ještě významně nezvýšily riziko krvácivých komplikací. 

Zdroje vitaminu K

U zdrojů vitaminu K je třeba přihlížet nejen k jeho obsahu v dané potravině, ale také k tomu, jaká je běžná konzumovaná dávka (hodnoty ve100 g nemusí být pro sestavení jídelníčku směrodatné – některé potraviny konzumujeme v běžné porci v gramovém některé v o řádech větším množství, např. koření vs. zelenina) a případnou tepelnou úpravu, která může množství vitaminu K také ovlivnit.

Zelenina - vysoké množství vitaminu K obsahuje listová zelenina, nevíce pak kysané zelí. Dalšími významnými zdroji jsou kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, polníček, rukola aj. Jako samostatný pokrm by se neměla používat brokolice a květák. Velké množství vitaminu K obsahuje i zelená petrželka, kopr a řeřicha, která se však většinou podává v minimálním množství na dochucení, ozdobení. Mezi zeleninu s nízkým či relativně nízkým obsahem vitaminu K a tedy bezpečnou patří mrkev, celer, petržel, ředkvičky, zralá rajčata, okurky, papriky. Vhodné jsou také brambory a žampiony.

Ovoce můžeme (kromě sušených švestek, manga, kiwi, ostružin a malin) zařadit mezi potraviny s nízkým obsahem vitaminu K.

Maso a další živočišné produkty – v kuřecím a krůtím mase obsah vitaminu K  kolísá, a to s ohledem na krmivo. Stejný problém je i u masa hovězího. Je tedy třeba regulovat jejich množství v jídelníčku. Výhodnější, z pohledu obsahu vitaminu K, je maso vepřové, nicméně jeho častou konzumaci je třeba zvážit s ohledem na množství přijatého tuku. Vysoký obsah vitaminu K najdeme v játrech, kterých by se měli pacienti vyvarovat.

Tuky - v tucích je rozdílný obsah vitaminu K. Vhodné je preferovat řepkový či slunečnicový olej, v oleji olivovém a sójovém je množství vitaminu K vyšší. Záleží ale také na celkovém zkonzumovaném množství.

Vejce - vitamin K je obsažen pouze ve vaječném žloutku. Je proto třeba dbát na množství – povolen je 1 ks za den.

Chléb a pečivo - jsou s ohledem na vitamin K naprosto bezproblémové.

Luštěniny - obsah vitaminu K v cizrně, sóje a výrobcích z ní není jednoznačný (liší se dle použité literatury). Proto je vhodné u těchto potravin dodržovat stabilní množství, aby jejich příjem ve stravě nekolísal.

Nápoje - z nápojů je třeba omezovat bylinné čaje, zejména silný zelený a kopřivový čaj, případně odvar z třezalky. U alkoholu záleží na zvyklostech pacienta – lze tolerovat 1 drink denně (1/2 l piva, 2 dcl vína nebo 0,5 dcl destilátu). Vyšší množství se zdá být rizikové. Povolení konzumace alkoholu (zejména s přihlédnutím k přidruženým onemocněním) je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem. 

Život s poruchou krevní srážlivosti vyžaduje svá opatření. Co se však týče stravy, tak tělo vyžaduje stabilní, pravidelné a přiměřené dávky vitaminu K. Zdrojem tohoto lipofilního vitaminu je i Moringa olejodárná, o které se s jejím spektrem zastoupených antioxidantů, vitaminů a  minerálních látek, mluví jako o zázračném stromu. Vyzkoušejte tuto bylinnou směs s kopřivou dvoudomou pro dobrou činnost ledvin, https://marketarozinkova.cz/eshop/sortiment/bylinne-smesi-s-moringou/bylinna-smes-pro-dobrou-cinnost-ledvin-detail Tato bylinná směs má  vliv nejen na normální činnost cévní soustavy, vylučování vody z organizmu a na činnost cévního systému, ale i na imunitní systém, regeneraci kloubů a vazů a na normální funkci metabolismu. Vyzkoušejte ji za tepla, nebo i za studena formou drinku s čerstvými bylinkami a citronovou šťávou.